Zkuste si ve své analytice pustit sestavu vstupních stránek z organického vyhledávání. U většiny e-shopů, které jsem viděl, nevede úvodní stránka ani konkrétní produkt, ale kategorie. Dává to smysl: člověk, který teprve vybírá, nehledá „RIOT nikotinové sáčky 20 mg citrus“, ale „nikotinové sáčky silné“. Hledá skupinu, ne položku.
Kategorie je tedy vaše nejlepší prodejní stránka. Zároveň je to místo, které vzniká jako vedlejší produkt importu z dodavatelského ceníku a nikdo se k němu už nikdy nevrátí.
Struktura podle dotazů, ne podle skladu
Nejčastější chyba je zkopírovat strukturu od dodavatele nebo z účetního systému. Interní členění zboží ale odpovídá tomu, jak o sortimentu přemýšlíte vy, ne jak o něm přemýšlí zákazník. Když dodavatel dělí zboží podle výrobců a zákazníci hledají podle síly, příchuti nebo použití, jdete proti vyhledávání i proti orientaci na webu.
Postup, který používám: vyexportuji si dotazy ze Search Console a z našeptávače, přidám objemy hledanosti a rozdělím je do skupin podle toho, co za nimi stojí za záměrem. Každá skupina s rozumnou hledaností a jasným záměrem je kandidát na vlastní kategorii nebo podkategorii.
Jedna kategorie, jeden dotaz
Každá kategorie by měla mít jeden hlavní dotaz, na který cílí, a pár blízkých variant. Jakmile dvě kategorie cílí na totéž, perou se mezi sebou a Google si vybere tu, kterou vy nechcete. Pokud naopak jedna kategorie pokrývá tři různé záměry, nebude dost silná ani pro jeden.
- Název kategorie obsahuje hlavní dotaz v přirozeném tvaru
- Nadpis H1 se shoduje s tím, co lidé hledají, ne s interním názvem sortimentu
- Titulek a popisek říkají, co v kategorii je a proč nakoupit u vás
- Adresa je krátká a čitelná, bez ID a parametrů
Text kategorie, který někdo přečte
Odstavec klíčových slov nad výpisem produktů nefunguje už roky. Co funguje, je krátký text, který pomůže vybrat: čím se jednotlivé varianty liší, podle čeho se rozhodovat, co je pro začátečníka a co pro náročné. Dva až tři odstavce nad výpisem nebo pod ním, plus pár častých dotazů.
Když text kategorie nepomůže zákazníkovi vybrat, nepomůže ani ve vyhledávání.
Filtry: největší tichý problém
Filtry generují tisíce adres, které se tváří jako samostatné stránky. Bez ošetření vám do indexu naleze balast, který si konkuruje s kategoriemi a rozmělňuje sílu webu. Přitom některé kombinace filtrů mají reálnou hledanost a zaslouží si stát se plnohodnotnou stránkou.
- Vyberte filtrované kombinace s hledaností a udělejte z nich indexovatelné kategorie s vlastním textem
- Zbytek kombinací nechte neindexovat a vyřaďte je z sitemapy
- Hlídejte, aby stránkování nevytvářelo duplicitní obsah
- Jednu věc řešte jednou adresou — nikdy ne třemi
Prolinkování, které rozváží sílu
Kategorie by na sebe měly odkazovat tam, kde to dává smysl pro zákazníka: příbuzné skupiny, o úroveň výš, doporučené kombinace. Z úvodní stránky odkazujte na kategorie, kterým chcete pomoct, ne na všechny stejně. A z článků na blogu miřte na kategorie, ne jen na úvodní stránku.
Co zkontrolovat ještě dnes
- Má každá kategorie vlastní titulek a popisek, nebo se generují automaticky ze šablony?
- Kolik kategorií má text delší než dvě věty?
- Kolik filtrovaných adres máte v indexu oproti počtu kategorií?
- Které kategorie přivádějí návštěvnost a nemají žádné interní odkazy?
Tohle není práce na jedno odpoledne, ale na pár týdnů. Zato vydrží roky a na rozdíl od placené reklamy nepřestane fungovat ve chvíli, kdy vypnete rozpočet.